Typickým příkladem může být změna zahrady na stavební pozemek pro rodinný dům. Změna se však může týkat i většího záměru jakým je výstavba bytových domů na pozemcích, které toto využití dle platného územního plánu neumožňují. V některých případech se jedná o změnu stavebního pozemku s nevhodnou funkcí na jinou funkci.
Změna však může také cílit pouze na zvýšení koeficientu podlažních ploch.

V průběhu pořizování změny územního plánu je nezbytné neustálé sledování celého procesu. Pořizovatel často požaduje doplňující informace, dokumenty a další podklady. Samosprávy obcí, dotčené orgány státní správy a další zúčastněné subjekty se vyjadřují opakovaně v jednotlivých fázích a je potřeba včas reagovat na jejich připomínky a námitky. Tímto postupem je možné přispět k urychlení projednávání a předejít negativnímu výsledku.

Také v záveřečné fázi pořizování změny nelze automaticky spoléhat na kladný výsledek, i když bylo v předchozích fázích vše v pořádku. Je nutné mít na zřeteli, že vydání změny územního plánu není nárokové. Důležitá je mimo jiné účast na veřejném projednání, kde mohou být vzneseny doplňující otázky účastníků jednání. Často je potřeba zodpovědět dotazy ze strany veřejnosti a vysvětlit všechy aspekty návrhu.